Čtyři krkavci

https://brightside.me/article/the-20-most-perfectly-timed-photos-youve-ever-seen-93255/ 

Anežka

Krkavec 1, krkavec 2: Ale tati, my nechceme na vysokou!

Krkavčí otec: Dokud žijete pod mým křídlem, budete chodit do školy! Nechci z vás mít žádný hloupý namyšlený kuřata, co lišce za trochu pochlebování dají kořist. To bych si vyprosil!

Krkavec 1: Ale když on si na nás učitel Havran zased.

Krkavec 2: při trhání mršin nás vždycky nechá jít až jako poslední.

Krkavčí otec: A dost! Už nechci slyšet ani pípnutí. Dneska jdete spát bez večeře. Alou na svůj strom. A do svítání o vás nechci ani slyšet.

Později

Krkavec 1 k bratrovi: Máme my to ale krkavčí rodiče!

André

Manfred: Kluci, ten chleba jsem čmajznul starostovi!

David: Krráá, to tak, Manfrede! Všichni jsme viděli, že jsi ho vytáhnul z popelnice.

Manfred: To není pravda!

Filip: Hele, Manfrede, prostě se s náma rozdělíš a nebudeme to dál rozvádět.

Cameron: Přesně!

Manfred: Ne! Máte smůlu, kluci! Krráá, krráá, na viděnou. (Vzal chleba a uletěl. Chleba se mu ale rozpadl. a odnesl si tak jen čtvrtinu.)

Kristýna

Anna: Dej mi ten chléb, Antone!

Anton: Nedám, je můj, já ho viděl první!

Jana: Sousede, dej mi aspoň kousek.

Anton: Ani drobeček.

(A tu poslední krkavčí samička zamává křídly a s chlebem v pařátech odlétá pryč.)

Radka

Pepa: Alexi, dej mi taky, prosím!

Jindra: Ne, mně dej, prosím!

Alex: Umíte počítat, jsme čtyři!

Honza: Tak to rozdělíme na čtyři kousky, ne asi!

Pepa: Ne na čtyři!

Jindra: Ne!

Paní učitelka

Bertil: Alfonsi, drrrahoušku, slíbils nám, že přřříští kořřřist bude naše!

Derryl: Berrrtile, drrrž zobák, naopak, vy nám dlužíte třřři přřříděly.

Cecil: Ale no tak, Derrryle, nech prrromluvit Alfonse, to je zlatá duše, urrrčitě nám něco dá.

Derryl: Cecile, ty taky drrrž zobák, kůrrrka je naše, odprrrejskněte!

Bertil + Cecil: Nám kůrrrka, nám kůrrrka.

Derryl: Zloději, krrradáci, odprrrejskněte!

Alfons: Krrrááá!