Láska

Láska

     Následující planetka byla planeta lásky.

„Lásky?“ řekl si princ pro sebe.

„Ano,“ odvětil někdo za ním. Princ se otočil a prohlížel si dvojici v pastelových barvách. Převažovala spíš červená a růžová.

„A ty jsi kdo?“ zeptali se sborově a nahnuli hlavu na stranu.

„Malý princ, a vy?“

„Jedenáct a dvanáct.“

„Proč se tak jmenujete?“ zeptal se malý princ.

„Protože jsme se zamilovali v takovém pořadí,“ dvojice se na sebe zamilovaně podívala, otočila se a zmizela mezi srdíčkovanými stromy. Princ na nic nečekal a rozběhl se za nimi. Když se prodral mezi keři a stromy, naskytl se mu pohled na louku. Uprostřed protékala řeka v růžové barvě. Na prince těch křiklavých barev bylo už moc.

     „Víítej,“ natáhla slabiky nějaká žena, která hned přiskočila k princi, objala ho a už ho táhla za ruku k nějakým mladým lidem. Začal se cukat.

„Pusť!“ křikl a škubl. Žena se na něj zmateně podívala, ale stisk neuvolnila.

„Proč? Když jsi docestoval až sem, určitě se chceš také zamilovat! Pojď se napít z řeky a vyber si!“ řekla mu a znovu ho zatáhla.

„Nechci!“

     Ženě nebezpečně zajiskřilo v očích, ale po chvíli váhání stisk uvolnila. Princ na nic nečekal a rozběhl se cestou zpět. Boj ještě neměl tak lehce vyhraný, protože do cesty mu vstoupili dva rozložití chlapíci. Vzali ho každý z jedné strany a odváděli zpět k té ženě.

    Jako na povel se na druhé straně planety Lásky, vzneslo jeho letadlo a přistálo do prostřed louky, na nic nečekal a rychle nastoupil.

„Vždyť jsi chtěl být zamilovaný!“ křičela za ním ještě.

     Princ si ještě šťastně oddychnul a odletěl na další planetu.