Po stopách Malého prince - Vynálezce

Vynálezce

   Jednou, když malý princ vymetal svoje malé sopky, se mu stalo, že když byl přímo nad ní, tak z ničeho nic vybouchla. Malý princ letěl obloukem pryč ze své planety a zdálky slyšel smích své růže, která se zřejmě dobře bavila.

   Když dopadl, zvedl se a uviděl, že je na planetě, na které není zřejmě nic jiného než přístroje a přístroje. Když se chtěl jednoho dotknout, ozval se křik: „Né, na to nesmíš sahat, rozbiješ to!“ Vyběhl k němu malý děda s velkým bílým vousem a plešatou hlavou. Na sobě měl jen dlouhý laboratorní plášť.

„Kdo jsi?“ zeptal se malý princ.

„Na to nesmíš sahat, mohl bys to rozbít!“

„Kdo jsi?“ zeptal se malý princ znova, protože se nikdy nevzdal otázky, kterou položil.

„Já jsem veliký vynálezce,“ odpověděl vynálezce.

„A co všechno si vynalezl?“ zeptal se malý princ.

„Tohle všechno kolem nás!“ řekl vynálezce.

„A nenašel by se tady nějaký přístroj, který by mě dostal zpátky na mou planetu?“

„Hm.....možná by se tady někde našel teleport.“

„Co? Jaký tepepot?“ nechápal malý princ.

„Teleport!“ řekl naštvaně vynálezce.

„Aha, teleport. A našel bys ho prosím pro mě, abych se mohl teleportovat na svoji planetu?“ prosil malý princ.

„No, já nevím,“ vymlouval se vynálezce, „tak tady zůstaň se mnou, pomůžeš mi vynalézat.“

„Ale já se musím vrátit na svou planetu, protože mi jinak celá zaroste baobaby, a co teprv chudák růže, co si beze mne počne?“ bědoval malý princ.

   Vynálezci začalo být malého prince líto, a tak začal hledat teleport. Když ho našel, podal ho malému princi a řekl: „Tady máš teleport a vrať se zpátky na svoji planetu.“

Malý princ vynálezci velmi poděkoval a za pomocí teleportu se vrátil na svou planetu.

   Mezitím si růže na planetě zpívala a upravovala si okvětní lístky. Když se z ničeho nic před ní zjevil malý princ. Jakmile ho uviděla, spustila na něj: „Jak si to představuješ mě tady nechat samotnou, vždyť mě mohly sežrat housenky nebo mě někdo ukrást!“

„Ale no tak, vždyť se ti nic nestalo,“ konejšil ji malý princ.

„Ale mohlo!“ odsekla drze růže.

„Že ty ses o mě bála?“ řekl malý princ.

„Ani náhodou!“ řekla podrážděně růže a šla spát.

   Malý princ si šel taky lehnout, protože byl z dobrodružství unavený. Když usínal, tak si říkal: „Ta má růže, bála se o mě, ale nepřizná to.“