První věta

29.11.2015 17:03

Když otevřel oči, viděl jen velké šedé krabice. „Co to?“ lekl se Sherman. Chvíli poté si uvědomil, že je v obýváku svého nového bytu. A jelikož je v něm teprve druhý den, ještě nemá vybalené věci z krabic. Jednu otevřel a viděl v ní tři věci – pistoli, obrovský magnet a sérum s nápisem Tajná přísada. Vtom si Sherman vzpomněl na svou minulost. To on vynalezl, jak zničit Planetu. Zrovna v laboratoři, která před měsícem zkrachovala. Proto se taky přestěhoval a chce nastoupit do jiné firmy, která má laboratoř. Sherman se podíval do diáře a zjistil, že má za hodinu příjímací pohovor v nové firmě. „No super!“ řekl Sherman ironicky.

...O  hodinu později...

„Áááá! Kde to jsem?“ křičel Sharman. Najednou si uvědomil, že je ve své staré laboratoři. Otočil se a před sebou viděl jakousi obludu.

„Vítej smrtelníku!“ řekla ta kreatura.

„Co po mně chceš?“ řekl tiše Sherman a bylo mu do breku.

„To již brzy zjistíš.“

Spustila se promítačka, na které byl Sheman jako vědec.

„Vím, že to tajemství, jak zničit planetu, znáš!“ zaskřehotala ta kreatura.

Sherman zaváhal: „Ale nevím!“

„Nelži! Fajn, když mi to nechceš říct, tak si tu informaci z tvého mozku vezmu sám. Hahahaha!“ zasmála se kreatura.

Najednou se na Shermanově hlavě objevila helma, na které byl i displej. „Hele, než to spustím, tak se ještě jednou zeptám. Stačí jen ta tajná přísada, ostatní znám a mám.“

„Nikdy!“ vykřikl Sherman a rozbrečel se.

 

„Pane Shermane!“

„Co!?“

„Pane Shermane, to jsem já!“ usmála se ředitelka firmy.

To si už Sherman uvědomil, že je v čekárně a že se mu to celé jen zdálo.

„Omlouvám se, že jsem vás tak dlouho nechala čekat, ale ještě jsem si něco musela vyřídit. Těší mě, mé jméno je Kreaturská. Takže, pane Shermane, pokud byste to místo dostal, tak byste se zabýval rozvojem země na pozici Planetní-vynálezce.“ usmála se ředitelka. „Vidím, že jste dříve pracoval v laboratoři, která zkrachovala, na stejné pozici, takže by vám to nemělo dělat problém.“

Sherman se zamyslel a pak práci přijal.

„Dobrá, uvidíme se zítra ráno, pane Shermane. V 7:00 ráno přesně prosím!“ řekla přísně Kreaturská a usmála se.

Doma Sherman spálil deníky o tom, jak ten vynález zkázy sestrojit. A řekl si, že už nikdy nikomu to tajemství nevyzradí. Ale pořád mu vrtalo hlavou to jméno Kreaturská. Má to snad něco společného s jeho snem?...