Vánoční ubrus

Vánoční ubrus

Jsem vánoční ubrus. Bílo-červený. Jen v osnově mám zlatou nitku a v útku zelenou, takovou tu lesní. Takže zlatá nitka tvoří hvězdičky a zelená cesmínu. Jsem opravdu luxusní. Bohužel většinu roku se nudím vyžehlený a naškrobený ve skříni.

Ovšem nyní přichází má chvíle. Ta nastává pouze jednou za rok. Jsem vytažen a rozprostřen na stůl. Ruce mě vyhlazují a já si slastně protahuji každý záhyb. Dávám tak vyniknout každé zlaté nitce.

Ale co to, mé zelené cesmíny zakrývají jacísi zakrslí příbuzní. Ubrousky. Pchá, jsou sice z teflonu, ale jejich zelená barva vůbec neladí s mým útkem. Navíc mě jejich vlnkované konce dost lechtají. Vůbec si se mnou neberou servítky! Na druhou stranu, jeden rok mě pokryli igelitem, to jsem se málem udusil!

Uprostřed, tam, kde je má nejkrásnější červená obkroužená bílou, stojí zlatý svícen se zelenou svící – obojí se mnou ladí a já si to moc užívám. Kousek od svícnu je tác s cukrovím – trochu se mu práší od huby cukr, ale dopadl zrovna na mou bílou část, takže to se ztratí. Ze zkušenosti vím, že bude hůř. Pak na mně stojí mísa s ovocem, letos je nějaká těžká, zase do mě vytlačí kolo. No jo, asi byl v akci ananas. A letos tu je něco nového. Loni to bylo liči. Co to je? Á, prý kaki. No to mě po…kaki.

A je to tady. Můj vrcholný okamžik. Ovoce i tác nahrazuje mísa s polévkou, další dvě s bramborovým salátem a talíř s kaprem. Dále tu jsou skleničky, jedna nízká, druhá na stopce – obě stojí uprostřed shluku hvězdiček, takže jsem spokojen. Na talíře a příbor nevidím, výhled mi zakrývá teflon L . Ale znám to z předchozích let.

A nyní začíná pád. A to doslova. První pád bramborového salátu zasáhl ubrousek, to jsem se dost nasmál. Ovšem vzápětí spadl na jednu z mých hvězdiček kus brambory, naneštěstí obalené do majonézy. A kus vedle tukem nasáklá ryba. Letos všechno? Paráda, už tedy opravdu bylo hůř, už jsem byl i poblinkaný. Možná proto na rok nasadili ten igelit.  Tak všechno ne, pár obligátních kapek červeného vína. Teď to všechno už jen necháme pár dní zaschnout…

Je po všem, unavený, umolousaný, zatočený do klubíčka končím v pračce. Letos nějaká nová aviváž, lahodí mým vláknům. Pak se pomlátím v sušičce. Trochu se naparuju pod žehličkou. A teď se zas ze všeho budu rok zotavovat. Zavřený ve skříni.