Bramborový salát vypráví

Tak se připravte na pořádný mejdlo, saláti.

Pozval jsem svýho věrnýho kámoše hráška, bez něho se žádný mecheche neobejde, přivede svou novou buchtu... pardon, bramboru, prej je dočista k sežrání, ona je z rozvětvený rodiny a přitáhne s sebou i nějaký sestřenice. Nejsem proti, myslím, že kámoš okurek se rád seznámí s novým masem... co to kecám, fuj, maso... I když... kolují zvěsti, že některý lidi jsou naprosto vypatlaný a cpou do bráchů šunku, a kdyby jen to, někteří úchyláci prej ty chudáky mý příbuzný mučí vejcem, nacpou jim je všude, do pusy, do nosu, do uší... ... jo, prej i tam, no totálně vymaštěný. Ještě že já mám štěstí na soudný obecenstvo, který si žádá klasiku, žádný módní výstřelky, znáte to, to vám některý lidi čuměj v bedně na všelijaký Vaňky a Pohlreichy a mastrčífy a s čím ti se nevytasej, to je hned nějaká šlichta z Francie, hned vídeňská nebo lehká jarní a vímjá co ještě...

Kdepak, tady to dneska bude fakt hustý. Zajde i sousedka cibule a že by vzala i kámošku, mrkev, no tu moc nemusím, ale tak pro jednou ji zkousnu. Dozvěděl se to boužel i česnek, tak se taky dostaví, ale že jen na chviličku, má prej nějakej záskok v čočkový polívce, tak doufám, že nám tu nebude smrdět dlouho.

A královnou večírku bude samozřejmě majonéza, moje láska. Řikám vám, to není jenom nějaký mladistvý poblouznění, to je dlouholetá vášeň, totální splynutí, ona vedle mě a na mně, já na ní, ona pode mnou a mezi mnou a já kolem ní... prostě vrchol...

Uuuuf, jsem hotovej... asi se budu muset jít na balkón trošku zchladit.