Kámen

Jednou jsem šel do školy a přemýšlel jsem, z jakých předmětů píšeme písemku. Přemítal jsem pořád dál, než jsem zahlédl velmi magický a záhadný kamínek. Třpytil se jak voda, byl placatý a vynikal tím, že byl originální. Vzal jsem ho do ruky, že si ho prohlédnu, a vtom něco zašumělo.

„Co to bylo!?“ lekl jsem se.

Pořádně jsem si prohlédl kamínek zblízka. Byl poněkud jiný, než před chvílí. Létaly kolem něho jakési malé blesky a podivně šuměl. Ale ani to mě neodradilo a nechal jsem si ho.

Potom, když jsem přišel ze školy, vyhledal jsem si informace o tomto kamínku na internetu. Překvapilo mě veliké tajemství. Kamínek není z naší planety, ale je ze Saturnového prstence. Psalo se tam:

„Když dáš kamínek ve správný čas, na správné místo, přesune tě do vesmíru.“ Nemohl jsem ze sebe vydat ani hlásku.

Druhý den jsem ve škole všechno řekl kamarádům ze stejného ročníku. Naváděli mě, abych to ukázal paní učitelce, kterou máme na přírodopis. Poslechl jsem je a šel za ní do kabinetu.

„Co tu chceš!?“ vyjela na mě.

„Chci vám ukázat záhadný kamínek,“ skočil jsem jí do řeči a ještě jsem dodal:

„Je prý ze Sturnového prstence!!!“

Učitelku to zjevně překvapilo.

„Ty o něm víš?“ zeptala se

„Ano, vím, našel jsem si o něm něco na internetu.“

„Hledám ho celou věčnost,“ řekla a prohrábla si vlasy.

„Vážně?“ vypadlo ze mě, a protože mi to nedalo, zeptal jsem se:

„Kdy je ten právný čas a kde je to správné místo ?“

„Přesně v 1 hodinu ráno a 13 minut tady ve škole, musíš ho dát do vitríny vedle místnosti školníka.“

Nechápal jsem. Vždyť to mě mohlo napadnout. Ale co, řekl jsem si, že to zkusím.

A opravdu.

Další noc jsem zůstal ve škole, abych dal kámen do vitríny. Čekal jsem a čekal než bude 1 hodina a 13 minut.

KONEČNĚ!!! Už bylo načase dát kámen do vitríny.

Dal jsem ho tam. Celý svět se otočil a..... já byl na Saturnu.

Ale šťastný jsem nebyl, protože jsem zjistil od paní učitelky, že se kámen objevuje na Zemi jednou za 300 let, a když nevím, jak dlouho tu byl ten můj, mám smůlu, protože nevím, jak se dostat zpět. Třeba se mi to někdy povede.....